Každý má někoho

Žila mladá dívenka, Ač se to zdá nepravdivé,

podobná všem bídným - princ měl svou dívku rád -

s plačtivýma očima, přes dívčinu neochotu

ale srdcem vlídným. už se měli brzy brát.

V temné lesní říši Jenže přišlo neštěstí,

plné temných tvorů - dívenka se odhodlala

žil byl její mladý princ, ke strašnému činu,

vládce toho dvoru. že skoncuje s žitím bez štěstí.

On a milá dívenka Žila mladá dívenka -

už se dlouho znali - strachem stále bdící,

chtěl ji přivést k sobě, zkrátila to utrpení,

slavnou svatbu slavit. zhasila si svíci.

Dívka to však nechtěla, Marně na ni čekal princ -

snažila se bránit - závoj už jí šije,

jenže princi to neřekla, náhle mu oznámil sluha,

nechtěla jej ranit. nevěsta už nežije.

Nevěděla, co má dělat, Od té doby každou noc

bála se, co nastane, princ bez dívky pláče -

vypadala stále hůře, láska jeho zmírá žalem,

bez pomoci nevstane. ze srdce mu skáče.

Princ nevěděl, co má dělat, Proto říkám -

řekl, že to vyřeší - buďte rádi, že někoho máte,

věděl, že když pomůže, vzpomeňte si na prince,

dívka mu pak uvěří. jak bez dívky vadne.